Reintrodukce denních motýlů v ČR – zbytečná zábava, nebo legitimní nástroj ochrany přírody?

Na příkladu motýlů bývá často demonstrován úbytek hmyzu v krajině. Mnohé druhy v ČR vyhynuly a řada se vyskytuje pouze na několika posledních lokalitách, proto je již delší dobu diskutovaná otázka reintrodukcí. Zásahy s cílem navrátit druh by měli být promyšlené, při jejich přípravě a realizaci by měly být dodrženy podmínky podle Kodexu pro reintrodukce denních motýlů v ČR (Sedláček et al., 2011). Podle tohoto kodexu je v první řadě nutné chránit stávající populace v rámci ČR nebo regionu (viz. modrásek hořcový). Důležité by mělo být znát příčiny vyhynutí druhu na lokalitě nebo v daném regionu a ty odstranit (např. vymizení živné rostliny na řadě lokalit modráska hořcového nebo změna struktury lokalit modráska komonicového). Pokusům o vysazení by měl předcházet alespoň pětiletý monitoring (např. populace modráska černoskvrnného u Orlické přehrady byla považována za vyhynulou, ale v roce 2019 byl potvrzen výskyt min. 30 jedinců). Měla by být vyloučena možnost spontánního návratu druhu na lokalitu (v současnosti se šíří např. ohniváček černočárný). Cílová lokalita musí být vhodná z hlediska nabídky zdrojů, vegetační struktury a dlouhodobě plánovaného managementu (např. re-rekonstrukce stepí v Týnčanském krasu ve středním Povltaví vhodných pro reintrodukci modráska komonicového představovala 8 let odstraňování dřevin a pastvy). Nejdůležitějšími hledisky pro výběr zdrojové populace by měla být maximální genetická, fylogeografická a ekologická blízkost k populaci vymřelé (např. okáč skalní se vyskytoval na našem území ve dvou zcela odlišných formách). Odběr jedinců pro reintrodukci nesmí ohrozit zdrojovou populaci (motýli mohou být přidáváni postupně po dobu několik let po sobě, nebo namnoženi v chovu; např hnědásek květelový v přírodní památce Zmrzlík). Po reintrodukčním pokusu musí následovat minimálně pětileté sledování.

Detaily: Sedláček & Kadlec, 2019