Ochrana motýlů v době klimatické

Motýlí fauna reaguje na oteplování Evropy v období posledního desetiletí. Oteplování má jednoznačně pozitivní dopad v šířená hlavně generalistů – v současnosti expanduje 20 druhů denních motýlů. Nejvýraznější je šíření ohniváčka černočárného, okáče voňavkového, otakárka ovocného, či hnědáska květelového. U jiných druhů motýlů početnost naopak klesá. Kromě náročnějších druhů, zejména těch „staré“ kulturní krajiny, mizí i druhy donedávna hojné. U některých  (např. soumračník čárkovaný), dochází k posunům, často ale chybí specifické podmínky. Vlivem suchého léta může dokonce dojít ke ztrátě zdroje nektaru (např. okáč skalní na vrchu Raná, modrásek ligrusový), nebo posunu specifických podmínek (hnědásek osikový na svých posledních lokalitách). Negativní dopady má i zima (např. velmi studené a deštivé jaro po časném startu vegetační sezóny v roce 2019).

Současné druhy motýlů přežily mnohem silnější výkyvy během období holocénu, případně čtvrtohorních oscilací, kdy se někde se podmínky zhoršovaly a jinde vznikaly vhodné. I v současnosti je tak potřeba prosadit ochranářské přístupy, které motýlům i dalším organismům umožní vhodné podmínky nacházet (např. rozšíření péče na co největší plochy, nebo tvorbou nových chráněných území).

Detaily: John et al., 2020