V posledních zhruba 20 letech dochází v České republice k plošnému odumírání smrkových výsadeb vlivem gradace lýkožrouta smrkového. Běžné se staly rozsáhlé holiny po odtěžených smrcích s ponechanými ostatními dřevinami, ale i bohatě kvetoucími bylinami a mrtvým dřevem. Díky prodloužení doby na opětné zalesnění hospodářských porostů plochy mohly být spontánně osídleny faunu i flórou. V roce…
Více
Zdravé ekosystémy poskytují řadu služeb, jako je úrodná půda nebo čistý vzduch. Velmi důležitá je také služba opylovačů – příspěvek divokých opylovačů vedoucí k produkci kulturních plodin. V posledních desetiletích se početnost a rozmanitost hmyzích opylovačů z různých příčin (intenzifikace zemědělství, fragmentace krajiny a další změny v krajině) dramaticky snížila. Proto je potřeba podrobné hodnocení. Kromě sběru dat…
Více
V NP Českém Švýcarsko v roce 2020 shořelo více jak 10 km2. Velmi brzy se ukázala heterogenita požářiště ve stanovišti (půdní typ, mikroklima, reliéf), typu lesa a jeho stavu před požárem a v různé intenzitě hašení. Bezprostředně po požáru se objevily některé pyrofilní houby a mechorosty (např. Funaria hygrometrica) a první cévnaté rostliny. V létě 2023 se…
Více
Šumava představuje významnou pramenitou oblast, avšak v minulosti bylo odvodněno 70 % rašelinišť, přibližně 50 % dalších mokřadů v NP. V CHKO je procento odvodněných mokřadů ještě vyšší. Vodní režim byl ovlivněn také těžbou rašeliny. Proto zde více jak 20 let probíhají Snahy obnovit vodní režim. První snahy o zablokování odvodňovacích příkopů proběhly již krátce po…
Více
Úbytek opylovačů v Česku i dalších evropských státech je alarmující, mnoho druhů je z celé řady příčin na pokraji vymření. Například populace motýlů žijících na loukách klesly mezi lety 1990 a 2017 o 39 %. Opylovači jsou však klíčoví nejen pro stabilitu celého ekosystému, ale i jako modelové organismy pro vysvětlení vztahů v přírodě. Jejich ochrana se tak díky…
Více
Po vytvoření tříhektarového mokřadu v ptačím parku Josefovské louky se do krajiny vrací život: Česká společnost ornitologická zaznamenala výrazný nárůst počtu mokřadních ptáků, (včetně vzácných druhů) obojživelníků a vážek (pozorováno 40 druhů, například vzácná klínatka hladká) a také cenných rostlinných společenstev (například porost lakušníku). U mnohé ptačí druhy zde úspěšně vyvedli mláďata (například jeřáb popelavý). Více…
Více
V krajině jižní Moravy mnoho druhů ubývá v důsledku nevhodného hospodaření a pokračující sukcese lesních porostů. V NPR Děvín od zimy roku 2009/2010 došlo k obnově pařezového hospodaření. Následné monitoringy na třech experimentálních ploškách (silný prořez, střední prořez, bez zásahů – kontrolní ploška) prokázaly významný pozitivní vliv tohoto managementu na diverzitu rostlinných i pavoučích společenstvech. Celkem…
Více
Sýček obecný, ještě nedávno běžně pozorovaná sova na střechách stodol, v posledních 20 letech zaznamenal dramatický úbytek až o 90 %. S intenzifikací zemědělství dochází ke ztrátě vhodných lovišť s nabídkou potravy a i když v současnosti pro sýčky vhodné pastviny na některých místech přibývají, počty sýčků klesají. Další hrozbu představují tuhé zimy a následky…
Více
Motýlí fauna reaguje na oteplování Evropy v období posledního desetiletí. Oteplování má jednoznačně pozitivní dopad v šířená hlavně generalistů – v současnosti expanduje 20 druhů denních motýlů. Nejvýraznější je šíření ohniváčka černočárného, okáče voňavkového, otakárka ovocného, či hnědáska květelového. U jiných druhů motýlů početnost naopak klesá. Kromě náročnějších druhů, zejména těch „staré“ kulturní krajiny, mizí…
Více
Na příkladu motýlů bývá často demonstrován úbytek hmyzu v krajině. Mnohé druhy v ČR vyhynuly a řada se vyskytuje pouze na několika posledních lokalitách, proto je již delší dobu diskutovaná otázka reintrodukcí. Zásahy s cílem navrátit druh by měli být promyšlené, při jejich přípravě a realizaci by měly být dodrženy podmínky podle Kodexu pro reintrodukce denních…
Více