Oživila kůrovcová kalamita české hospodářské lesy?

V posledních zhruba 20 letech dochází v České republice k plošnému odumírání smrkových výsadeb vlivem gradace lýkožrouta smrkového. Běžné se staly rozsáhlé holiny po odtěžených smrcích s ponechanými ostatními dřevinami, ale i bohatě kvetoucími bylinami a mrtvým dřevem. Díky prodloužení doby na opětné zalesnění hospodářských porostů plochy mohly být spontánně osídleny faunu i flórou. V roce 2021 byl proveden průzkum těchto ploch ve třech oblastech pokrývající gradient této kalamity (Nízký Jeseník, Křižanovská vrchovina, Lišovský práh). Celkem byly monitorovány čtyři skupiny organismů (cévnaté rostliny, denní motýli, noční motýli a saproxyličtí brouci) na 45 hektarových plochách. Ve všech sledovaných skupinách byla bohatá společenstva s velkým množstvím druhů, včetně druhů červených seznamů. Kalamita do krajiny vrátila světlé lesy (a vytvořila vhodný biotop pro denní motýly),  s nimi související bohatou nabídku slunci exponovaného mrtvého dřeva (vhodného pro saproxylické brouky a pro vývoj některých druhů nočních motýlů) a umožnila vznik dočasných „savan.“

Více informací: Vrba et al., 2025 nebo Vrba et al., 2024